Tethys - potápění v pohodě - Fuvahmulah – neturistické Maledivy velkých žraloků

 Fuvahmulah – neturistické Maledivy velkých žraloků

napsal Tomáš Kotouč

Zhruba před rokem a půl jsem na Facebooku spatřil fotografie tygřích žraloků přítele holandského fotografa Petera Verhooga. Podle korálů na dně a malých ryb kolem žraloků jsem okamžitě poznal, že fotky nebyly pořízeny ani na Bahamách ani v Jihoafrické republice a pravděpodobně ani na Tahiti. No a nikam jinam se přece na tygry nejezdí. Vzbudilo to samozřejmě moji velkou zvědavost a okamžitě jsem napsal Peterovi kde to je. Odpověď zněla, Fuvahmulah. A tygří žraloky tam máš na vyžádání kdykoliv budeš chtít. Začal jsem si zjišťovat informace a navázal čilý kontakt s místní potápěčskou bází. Informace byly zajímavé. Letiště bylo na Fuvamulah zprovozněno teprve v roce 2011 a první potápěčská báze zde začala fungovat až v roce 2017! Na ostrově se stále nenachází žádný typický maledivský turistický resort a žádný se ani nebuduje. Čím dál lépe a čím dál větší chuť si na Fuvahmulah zapotápět. Žraloků tygřích si všimli rybáři teprve před třemi roky a to přímo v ústí do malého přístavu, kde byli zvyklí čistit ryby. Tygři se tam naučili dojídat zbytky. A dnes již relativně slavná lokalita Tiger ZOO se nachází právě zde, v ústí rybářského přístavu, v hloubce 8m, na hraně kolmé stěny, které padá do hloubky výrazně pod 100 metrů. Dále jsem nasával informace sdílené potápěčským centrem a zjistil, že tygři zde nejsou rozhodně jedinou podvodní atrakcí. Potápěči se zde relativně často setkávají s velrybími žraloky, velkými oceánskými mantami, žraloky stříbrocípými a liškouny pelagickými. To mě definitivně zlomilo a na prosinec 2019 jsem naplánoval a uskutečnil zájezd našeho potápěčského klubu Tethys.

Ve vodách Fuvahmulah jsem uskutečnil celkem 18 ponorů a myslím, že následující popis reality lze považovat za objektivní obraz místního potápěčského standardu.

TIGER ZOO

To podstatné, žraloci tygří tu jsou, opravdu je uvidíte na 100% kdykoliv si budete přát a je jich tu hodně. Opravdu krásná a bohatá populace. Dokonce jsem zde poprvé v životě spatřil a vyfotil samce, neboť na Bahamách ani v JAR se samci nevyskytují. Žraloci se samozřejmě krmí, pokud chcete dostat velké žraloky blízko k potápěčům, tak to zkrátka jinak nejde. Na nejlepším ponoru v Tiger ZOO jsem pozoroval celkem 7 různých jedinců, z toho dva byli samci. Nelze se vyhnout srovnání s Bahamami. Kdybych se nepotápěl na Bahamách, byl bych nadšen a naprosto spokojen. Jenže jsem se již s tygry na Bahamách potápěl mnohokrát a tak mi nezbývá než konstatovat, že zážitek z potápění s velkými žraloky je na Bahamách o několik tříd lepší a to jak pro fotografy, tak pro potápěče bez foťáků či kamer. Pokusím se popsat proč. Ten pocitový rozdíl netvoří ani sami žraloci, ani styl ponoru jak jej provozují průvodci, ale lokalita sama. Tím pádem mám pocit, že styl potápění s tygry je z Baham na Fuvahmulah nepřenosný a potápěč musí zkrátka počítat s realitou. Pro fotografy, na Fuvahmulah se na vzdálenost několika centimetrů dostanete k tygrům jen vzácně, nejspíše vůbec. Viditelnost je výrazně horší než na Bahamách. Tiger ZOO je malý hodně uzavřený prostor úplně bez proudu a tím pádem vyžaduje mnohem větší organizaci potápěčů a méně svobody pohybu než na Bahamách. Návnadu zde nepodává guide z bedny tygrům přímo do tlamy, ale návnada je vysypána volně na dno.

Kouzlo Baham je v tom, že se potápí na obrovské rovné písečné ploše, známé Tiger Beach a téměř vždy je zde nějaký proud. To přináší několik zásadních výhod. Žraloci připlouvají k návnadě vždy z jednoho směru, proti proudu. Špinavou vodu z návnady a kal dna zvířený potápěči proud odnáší rychle pryč. Díky proudu lze krásně plánovat místo pro focení, zkrátka se s foťákem posadíte po proudu před bednu s návnadou a tak jste si jistí, že vás žraloci cestou za žvancem budou míjet opravdu na dotek. Pokud přesvědčíte průvodce, že nepanikaříte, jste pozorní a umíte si se žraloky poradit, dá vám naprostou volnost a máte tak celý ponor permanentní fyzické kontakty s obrovskými žraloky, tygry, kladivouny, žraloky bělavými a citroňáky. A to je to, co chcete, když jdete na krmící ponor. Není to o tom, že na žraloky saháte a otravujete je. Je to o tom, že zvědaví žraloci sahají na vás, vrážejí do vás čumáky, chtějí si kousnout do ploutve, do foťáku a vy se je učíte odstrkávat a řídit. Za mě osobně musím říct, že mě to strašně baví a nikdy se toho nemohu dostatečně nabažit.

K Tiger ZOO závěrem, je to druhá nejlepší lokalita pro potápění s tygry na světě! Je to málo? Ne!!! Ale někdy ano 😊.

POTÁPĚNÍ MIMO TIGER ZOO

Když jsem zmiňoval, že v Tiger Zoo je špatná viditelnost, tak to určitě neplatí pro klasické potápění na útesu kolem Fuvahmulah. Naopak. Lepší viditelnost si již lze jen stěží představit, voda je nádherně modrá a viditelnost desítky metrů. Ostrov je jedinou vulkanickou pevninou Malediv a díky tomu dno padá od břehů strmými svahy do hloubky a nejsou tu tedy žádné větší mělčiny s korálovými zahradami. Stěny a svahy jsou nicméně porostlé krásným zdravým korálem i obrovskými gorgoniemi a na jihu i severu se nachází ploché podmořské plato, bohužel velmi hluboko, mezi 50 a 70 metry. Hluboké moře kolem ostrova znamená, že velcí pelagičtí živočichové se zde dostávají blízko k ostrovu a na ponorech lze očekávat téměř vše, ale samozřejmě bez záruky a s určitou dávkou štěstí. Na žraloka velrybího jsme narazili jednou, stejně tak na velkou oceánskou mantu. Liškouna jsme viděli celkem 3x na jižním platu, ale dostat se k němu do fotovzdálenosti, je víceméně sci-fi. Obvykle se pohyboval pod 50 metry, kde nemůžete být dlouho a musíte mít kliku být ve správný čas na správném místě. Jižní plato je obrovské a liškoun může být kdekoliv. Na druhou stranu bych si tipnul, že se tu nějaký vyskytuje skoro každé ráno. Klasické bělocípé útesové žraloky jsme viděli na každém ponoru a občas se objevil i žralok šedý útesový, ale těch jsme viděli pomálu. Nesmím zapomenout na nádherné a jen zřídka vídané žraloky stříbrocípé, kteří se většinou zdržovali za hranou Tiger ZOO, ale občas se vydali až na mělčinu ukrást nějakou tu rybu tygrům. Z paryb jsme tedy viděli celkem 6 druhů žraloků a velkou oceánskou mantu. Potud naprostá spokojenost, pokud tedy nejste úplně zmlsáni Bahamami, jak jsem již zmiňoval výše.

Co mě ovšem zarazilo, byla nepřítomnost hejn středně velkých ryb na útesu, jako jsou chňapalové, očaři, různé druhy bodloků, chrochtalové, kranasové velkoocí či barakudy. Jednotlivé ryby ano, ale čekal jsem velká barevná vlnící se hejna a ta tu prostě bůhvíproč nejsou. Korály se vlní pouze malými rybami jako jsou bradáči, sapíni či komorníci, ale to není to pravé ořechové. Jednou jsem na chvíli uviděl malé hejno kranasů velkookých, cca 30 jedinců, jak mizí někam do hloubky. Opravdu velké hejno o několika tisících jedincích zde tvořili pouze kranasové běloústí na útesu nad jižním platem a to hned byla radost ztratit se v nekonečné rybí polívce. Pěkná barevná hejna tvořili rovněž malí modří bodloci Acanthurus leucostemon, extrémně fotogeničtí a bez bázně vůči potápěčům. Jednou jsem nad jižním platem narazil na obrovské nekonečné hejno tuňáků pruhovaných. Přece jen tedy důkaz bohatosti místních hlubokých vod.

OSTROV FUVAHMULAH

Maledivy jsem navštívil poprvé. Znal jsem předem politickou situaci, jedná se o islámskou dikaturu bez známek demokracie a byl jsem tudíž zvědav na život prostých lidí na ostrově mimo klasické all-inclusive resorty či safari lodě. Byl jsem příjemně překvapen, dokonce bych řekl, že jsem si ostrov zamiloval a klidně bych tu strávil i pár dní na souši, toulal se úzkými písečnými uličkami, pozoroval domorodce obdělávající malé zahrádky, chodil na presso do kavárny Bread House a čekal až paní domu upeče čokoládový dort v cukrárně Kiwano. Na severu je krásná pláž s restaurací Thoondu. Oblíbené večerní koupací místo domorodců. Nakonec jsme sehnali i 5 litrů místní 50% kokosové pálenky, ale pssst, je to strašně tajný. Ano, je třeba dodržovat mírně konzervativní dress code, ale to je tak asi všechno. Domorodci extrémně milí a halekání z minaretů je překvapivě melodické a utváří specifickou atmosféru. Párkrát jsem si šel zaběhat jako obvykle a když jsem už potřetí běžel kolem výrazné a vysoké hromady kamení, tak jsem všiml informačné tabule a zastavil. Ještě že jsem to udělal. Představte si, že hromada kamení je ruina bývalé buddhistické stupy. Archeologický výzkum, na kterém se podílel i Thor Heyerdal tvrdí, že je stará 1500 let. Neuvěřitelné, kdo a na jakých lodích se sem dostal tak dávno a šířil Gautamovo učení? Svět je stále plný záhad.