Tethys - potápění v pohodě - Manty jsou 2

Tethys - zajímavosti a články


 

 Manty jsou 2


./gal/_obr_k_clankum/r2011mantyjsoudve1.jpg

Vzácná černá forma Manty alfredi


napsal Tomáš Kotouč pro časopis Buddy

Píše se rok 2002 a do mosambické přímořské vesničky Tofo v oblasti Inhambane přijíždí čerstvě vystudovaná americká mořská bioložka Andrea Marshall. Je fascinována nedotčeností mosambického pobřeží a plánuje zde studovat svůj hlavní obor – žraloky. Zřizuje si kancelář, laboratoř, prosté bydlení a pouští se do práce. Ví, že místní oblast je známá mimořádným výskytem žraloků velrybích. Výzkum se rozbíhá a Andrea zjišťuje, že oblast Tofo je mimořádná nejen žraloky, ale i bohatým výskytem obrovských mant.

Duben 2011 - povídám si s Andreou po její přednášce v restauraci Casa Barry. Andreo, proč jsi se vlastně během výzkumu přeorientovala ze žraloků na manty? Manty mě prostě začaly víc bavit. Z velrybáka necítím žádnou inteligenci, při jeho malém mozku se není co divit. Při potápění s mantami jsem okamžitě pozorovala interakci, inteligenci, zvědavost. Pozdější výzkumy potvrdily mé pocity. Manty mají k poměru svého těla největší mozek ze všech paryb! Zatím přesně nevíme proč to tak je, ale víme, že manty jsou sociální zvířata. Rády se občas zdržují ve skupinách a je možné, že sociální život postupně rozvíjel jejich inteligenci.

Rok 2008 přinesl Andree zatím největší objev. Při potápění na lokalitách kolem Tofo, si začala uvědomovat, že různé manty se od sebe výrazně liší. Jedná se opravdu o jeden druh, nebo je možné, že druhů je více? Andrea dokázala, že co se týče obřích mant, druhy jsou dva! Tento objev udělal z mladé vědkyně rázem celebritu nejvyššího formátu a televize Discovery Channel natočila o Andree světoznámý dokument – Andrea, Queen of Mantas.

Stručně z přednášky A. Marshall: Manty se mohou dožívat 100 let. Jsou vývojově nejmladším druhem rejnoka, vyvinuly se z trnuch rodu Dasyatis zhruba před 5 miliony lety. Rodí jedno mládě, jednou za 2-3 roky. Tím pádem jednou zdecimovaná populace se obnovuje jen velmi obtížně. Manty mohou strávit na čistící stanici až 8h v kuse. Potápí se až do hloubky 2km!, ale většinu života tráví při hladině. Samci mají malé zuby, kterými se přidržují samice při páření. Jen málo lidí vidělo manty pářit se a nikdo neviděl mantu rodit. Mládě je obrovské, rozpětí ploutví 1,5m. Mantám hrozí do padesáti let vyhubení. V souvislosti s úbytkem žraloků, lovci přecházejí na manty. Celková populace oblasti Tofo je odhadována na 1.400 mant. Jenom v Indonésii je uloveno až 700 mant ročně! Roční úlovek v Mosambiku se odhaduje na 50 mant. Situace v Indonésii je kritická.

Do roku 2008 jsme všichni věděli, že obří manta je jedna, vědeckým názvem Manta birostris. V současnosti rozeznáváme druhy dva, Manta birostris a Manta alfredi. Tofo je jediná známá oblast na světě, kde se vyskytují najednou oba druhy!!!

Manta alfredi je druh, který potkává většina z nás v Egyptě, Indonésii, na Maledivách, či Palau. Vyskytuje se v Indickém oceánu a západním Pacifiku, do ostatních oblastí ze zatoulává jen vzácně. Dorůstá rozpětí ploutví 6m a zdržuje se v mělkých vodách blízko pobřeží či oceánských útesů. Rozlišovací znaky od Manty birostris: A/ U hřbetní ploutve nemá reziduální trn. B/ Je v průměru menší. C/ Nemá černou barvu kůže pod spodní čelistí. D/ Má vždy černé skvrny v prostoru mezi žábrami.

Manta birostris. Říká se jí Giant nebo Pelagic manta. Dosahuje rozpětí až 9 metrů! Vyskytuje se hlavně Atlantickém oceánu a východním Pacifiku. Potápěči se s ní mohou setkat na Soccorro Islands v Mexiku, Galapágách (lokalita Cabo Marshall) a samozřejmě v Mosambiku v oblasti mezi Penonome a Zavora, Tofo je v centru oblasti. Ví se, že ultraobří manty se vyskytují kolem ostrova Plata v Ekvádoru, ale zde neexistuje žádný komerční potápěčský servis. Nejsevernější záznam je z oblasti Azor. Rozlišovací znaky od Manty alfredi: A/ U hřbetní ploutve má malý reziduální trn. B/ Je v průměru větší. C/ Kolem celé tlamy má sytě černou kůži. D/ Nikdy nemá skvrny v mezižaberním prostoru.

Výzkum Andrey Marshall v Mosambiku se zcela logicky rozšířil o snahu zachránit tuto unikátní oblast příštím generacím. Po 9 letech intenzivního setkávání s mosambickými politiky má pro nás Andrea neuvěřitelnou zprávu. Do konce tohoto roku, se stanou manty a žraloci velrybí v Mosambiku chráněnými živočichy a jejich lov bude trestán. Oblast Tofo bude ještě letos nebo v příštím roce vyhlášena chráněnou mořskou oblastí. Andrea ví, že je to první krok. Zůstává v Mosambiku, plánuje edukativní činnost v lokálních komunitách a vymýšlí systém kontroly této nové ekologické legislativy. Do Tofo jezdím pravidelně již 9 let. Znám všechny místní báze, jejich majitele a pravidelně se setkávám i s Andreou. Jsem hrdý na místní potápěče, kteří stáli u zrodu současného pozitivního vývoje. Bedlivě chrání mantí lokality před degradací nezodpovědným potápěním, vytvořili funkční model chování potápěčů vůči mantám, podporují finančně Andreu a její výzkum.

OSOBNÍ ZKUŠENOSTI POTÁPĚNÍ S MANTAMI

THAJSKO
Svoji první mantu jsem viděl v Thajsku v Andamanském moři v roce 1999. Tu úplně první asi na nejlepší thajské lokalitě Koh Bon. Když jsem se tu potápěl podruhé po deseti letech, již jsem neviděl ani jednu. Ale tehdy byly manty i u ostrůvku Koh Ta Chai a rovněž na Similanech na lokalitě Elephant Head.

MOSAMBIK
Když je dobrý týden, lze vidět manty úplně všude, občas se dokonce krmí přímo v Tofo u pláže. Nejvíc mant pohromadě, devět, jsem viděl na lokalitě Galeria, jak alfredi, tak birostris. Je zajímavé, že každý rok je to trochu jiné a manty preferují jiné čistící stanice. Historicky asi nejúspěšnější a nejznámější, je slavný Manta reef, ale poslední roky pozoruji lehký ústup mant na jiné lokality. Bude to pravděpodobně přece jen tlakem potápěčů. Již jsem zmínil Galerii a mezi další excelentní lokality patří Oasis, Rob´s Bottom a Kingfisher. osobně jsem manty viděl i na ostatních lokalitách Amazon, Salon, Krakatoa a Arena. Mosambické manty jsou pro mě velmi specifické. I jedinci druhu alfredi jsou zde mnohem větší než třeba na Maledivách či Palau. I letos jsem viděl šestimetrové alfredi na Oasis. A co teprve když připluje samice druhu birostris. Ta skutečně připomíná americký neviditelný bombardér s bombami na břiše v podobě štítovců. Letošní rok byl na druh birostris mimořádně úspěšný. Obvykle připadá jedna birostris na devět alfredi, ale letošní poměr byl jedna ku jedné. Andrea byla nadšená, birostris jsou její láskou.

INDONÉSIE
Průplav Karang Makassar v národním parku Komodo nabízí skvělou příležitost k pozorování mant. Není zde čistící stanice, ale manty se sem připlouvají krmit. Výrazně více mant zde bývá při proudění z jihu na sever. Místní divemasteři na to obvykle moc nehledí, tak si stůjte na svém a trvejte na potápění při jižním proudění. V takovém případě není neobvyklé potkat za celý ponor patnáct až dvacet mant. Focení zde není tak jednoduché, proud žene potápěče po dně tvořeném rodrceným korálem a není se kde zachytit. Rovněž viditelnost není úplně excelentní, ale zážitky z ponoru bývají fantastické.

Další slavnou lokalitou je Manta Point u ostrova Mansuar v oblasti Raja Ampat. Údajně zde bylo pozorováno 100 mant najednou na čistící stanici, ale já zde neviděl ani jedinou! Že by důsledek lovu mant v Indonesii?

GALAPÁGY
Na Galapágách žijí pouze birostris, ale kupodivu nejsou nijak velké. Proč, to je otázka, ale já zde nikdy neviděl manty přes 4 metry. Dobrou lokalitou je Cousin´s Rock, ale excelentní je Cabo Marshall. Nejedná se o čističky, ale i ve volné vodě jsou zde manty ochotné přiblížit se k potápěčům až na několik centimetrů.

ANDAMANSKÉ OSTROVY
Do této oblasti se dostane jen velmi málo potápěčů, ale co se mant týče, je opravdu velmi bohatá. Pokud Vás osud zavane k ostrůvku Narcondamm, nezáleží na tom kde skočíte do vody, manty jsou úplně všude.

LAYANG LAYANG
Atol Layang Layang leží v Jihočínském moři, den plavby od Bornea a je poměrně oblíbenou lokalitou českých potápěčů, kteří sem jezdí hlavně za kladivouny. Osobně si myslím, že je zde větší šance spatřit mantu, než kladivouna. Nejlépe při odpoledním ponoru na lokalitě Point.

EASTERN FIELDS
Atol Eastern Fields leží zhruba na půli cesty mezi Papuou New Guineou a severovýchodní Austrálií. Oblast je to jen velmi málo navštěvovaná, je to strašně daleko a safari k atolu je velmi drahé. Nicméně co se týče mant, nemohu zapomenout. Na lokalitě Mantchoria Pass jsem zažil nejlepší mantí fotoponor v životě. Místní manty nebyly žádní obři, ale vůbec se nebály potápěčů a létaly centimetry nad hlavami potápěčů. Viditelnost byla neuvěřitelná, určitě 40 metrů. To je faktor, který se vyskytuje ve spojení s mantami jen vyjímečně. Vždyť jsou to planktonožrouti.

PALAU
Jestli nemohu zapomenout na Eastern Fields, tak díky letošnímu neuvěřitelnému zážitku vím, že na Palau 2011 nezapomenu do konce života. Tradiční lokalitou na manty je German Channel. Obvykle tu vždy nějaká je, ale já tu lokalitu nemusím. Bývá zde strašně moc potápěčů a i když je místní divemasteři zvládají, pro mě to tu není ono. Pocit exkluzivity a vyjímečnosti chybí. Proto vždy vyžaduji vzdálenou lokalitu zvanou Devilfish City. Sem kupodivu nejezdí vůbec nikdo. Je to daleko a druhý problém je ten, že když zde nejsou manty, není zde nic. Na German Channel jsou žraloci, spousta ryb, to na City chybí. Měl jsem vždy štěstí, až loni nic. Zbytek party se na mě díval, jestli jsem se nezbláznil, proč jsme se táhli až sem a já mohl argumentovat pouze známé – není to cirkus, ale divoká příroda. Letos jsme marně čekali na manty i na German Channel. Po třech dnech čekání se rozhoduji, zkusíme Devilfish City. Drbu se na hlavě lehce nervózně už preventivně a jsem zvědavý, jak se ke mě divoká příroda zachová letos. Jsme na místě a kolem člunu občas vidíme vyskočit mantu – dobré znamení. Skipper najednou ukazuje pod člun – vidím tři manty! Beru masku se šnorchlem a skáču do vody. Opravdu vidím mizet tři manty. Otáčím se a vidím jich pět! Křičím k člunu, vidím pět mant! Zase zírám pod sebe a vidím co jsem v životě neviděl. V tmavé hloubce pode mnou se objevuje formace podivných světlých skvrn. Jak se blíží, zjevují se tmavé kontury mant. Desítky mant jedou proti mě s tlamami dokořán a krmí se planktonem. Je jich tu třicet! Ale zleva je to to samé, je jich tu snad sto!!! Bereme si flašky a na blint skáčeme do volné vody, kde dno je bůhvíjak hluboko. Jsem sám, rozprchli jsme se na všechny strany. Pohybuji se v hloubce 10m, viditelnost je mizerná, ale co je podstatné, stále vidím manty. Jsem uprostřed bájné mantí žranice, jsou jich desítky, možná stovky, naráží do mě, do blesků mého foťáku, nevnímají, žerou. Po půhodině lezu z vody, už nemůžu, motá se mi z toho hlava. Co ostatní? Jsou jak zfetovaní, všichni si prožili životní zážitek, všichni se potápěli se spoustou mant. Ale já přece žádného potápěče neviděl! Kolik to tu dnes těch mant mohlo být?

Přes úžasný zážitek z Palau, nejčastěji se s mantami potkáte přece jen na čistících stanicích. Zde také můžete nafotit nejlepší fotografie, protože když budete hodní, dostanete se blízko. Nikdy neplavte vy k mantě. Ta to vyhodnotí jako agresi a odpluje. Kleknětě si někam do písku, neplavte ve volné vodě a čekejte, až manta sama dopluje k Vám. Má velký mozek a je zvědavá. Nakonec bude tak blízko, že ucítíte na obličeji proud vody od jejích ploutví. Mosambičtí divemasteři tvrdí, že manty s nimi telepaticky mluví. Možná mají pravdu.


./gal/_obr_k_clankum/r2011mantyjsoudve2.jpg

Manta birostris na lokalitě Rob´s Bottom - Mosambik



./gal/_obr_k_clankum/r2011mantyjsoudve3.jpg

Desítky, možná stovky mant se krmí v planktonové bouři na lokalitě Devilfish City - Palau


 
1510980157
   

 
2002-2013 webmaster@napismi.cz
nahoru
TOPlist