Tethys - potápění v pohodě - Andamany 2008 očima Honzy Beneše

Tethys - zajímavosti a články


 

 Andamany 2008 očima Honzy Beneše


./gal/_obr_k_clankum/r2008andamanybenes1.jpg

Mr. Stříbrňák na molu v Port Blair


napsal Honza Beneš po flašce stříbrňáka

Andamany – slovo, které voní tajemstvím, dálkou, dobrodružstvím, slovo, které vyvolává představu dávných světů, pirátů, bukanýrů, krásných dívek a vznešených princezen, statečných hrdinů, mořských příšer, soubojů na život a na smrt, slovo, které i dnes v sobě skrývá očekávání nádherných zážitků.  Kde jsou Andamany? Kde je ten kouzelný ráj? Slyšel o něm někdo někdy? Byl tam někdo někdy? Existuje vůbec?

Máme za sebou dvacetičtyřhodinovou cestu Praha – Budapešť -  Bangkok – Phuket. Bágly s vercajkem došly skoro všem. Těch pár nešťastníků, kteří u karuselu na letišti v Phuketu  čekají marně, se nepočítá. Čeká nás všechny noční Phuket, pivo Singha, go-go bary, ping-pongové míčky a některé čeká i ranní kocovina.

A jedeme dál. Odjezd ve 3 hodiny ráno do přístavu, kde na nás čeká loď „Divemaster“. Kdo nebyl na lodi v Thajsku, je překvapen. Všude úsměv, ochota, nemožné ihned, zázrak do tří dnů. Konečně potkáváme Christophera. Pravý Angličan (narozený v Indii). Čaj o páté se sice nepodává, ale jinak je vše jak má být. Suchý humor, gentleman každým coulem a každou větou. Bezva chlapík tenhle Christopher. Až se divím, že to s námi na lodi vydržel. Partička 20 potápěčských šílenců z Čech, kteří vyrazili na konec světa, na místo kde byl naposledy Jacgues Costeau a potom možná  Christopher. Jak je možné, že právě my máme to privilegium navštívit toto místo? Jak je možné, že právě my jsme dostali Christopherovu důvěru a on nám umožnil navštívit toto pohádkové místo.  Je to tím, že je Martin takový pohodář nebo je to tím, že Milan dělá skvělé palačinky u „Slepé kočičky“ nebo snad tím, že má Jarda tak dlouhé voňavé vlasy  nebo tím, že Maruška má puchýře z nových červených crossů a nebo snad dokonce tím, že mají Ivoš s Čestmírem stejné, úžasně stříbrné ploutve? Je to snad opravdu kvůli všem těmto tajuplným znamením ? Ne, ne, ne. Myslím, že je to tím, že se těšil až uvidí nás všechny. Nás všechny – nás šílence, kteří jsme se vydali na expedici, která je jedinečná, která nemá žádné své předchůdce, která však otvírá cestu všem dalším, kteří nás budou následovat.

Jsme zde. Absolvovali jsme imigrační proceduru v Port Blair. Den čekání na povolení vstupu na území Indie stál za to. Tak krásné razítko v pase ještě nemám. Christopher řekl ať vypadáme slušně. Oholil jsem se, vzal jsem si čisté tričko, mluvím spisovně. Jde mi to dobře. Jde nám to všem dobře. Holky v šatičkách, pánové v čistých tričkách.

Narcondam – ostrov, který bude naším domovem po čtyři dny. Nikdo se zde před námi nepotápěl. Nemáme k dispizici žádné záznamy, žádné mapy, žádné popisy potápěčských lokalit. Jsme první, první, první. Objevujeme ostrov, který je nádherný. Vyhaslá, opuštěná sopka. Spousta vhodných lokalit, spousta ponorů. Preferujeme lokality, které jsou vystavené největším mořským proudům. Je zde největší šance na velké ryby, žraloky, manty, tuňáky, ploskozubce. A všechno je tady. Ležím ve 30 metrech, proud mi rve automatiku z pusy a mám co dělat, abych se udržel na skále. Pode mnou krouží šedí útesoví, přede mnou jsou hejna dvoumetrových tuňáků, nade mnou plachtí manty. Je to nádhera. Vzhledem k tomu, že praktikujeme buddy systém, je na každé dvojici, jaký profil ponoru si zvolí. Poslední den jsem s Vlaďkou (můj buddy) a Jardou, kterého máme na starost aby se neztratil, čtyřikrát na stejném místě. 4x na stejném místě a 4x naprosto rozdílné ponory. Je to absolutní zážitek – oceán nám ukazuje své tváře. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Po dvou hodinách se v podstatě jedná vždy o úplně jinou lokalitu. Nádhera, úžas, absolutní zážitek, patřím k vám.

Barren – ostrov, který je činnou sopkou. Pohádka. Potápíte se a nad vámi dýmá sopka. Co když se vynořím a loď už nebude? Co když ....? Ty otázky napadnou každého, kdo sem přijede. Nádherný ostrov, nádherné koráli. Slunce, oceán, pohoda, klídek. Přifařil se k nám Jimmy Clark, miliardář, prý jestli se k nám může přidat. Jsem proti. Volí Obamu, měním názor, může zůstat. Má štěstí, ten Jimmy! Jindy tak hodnej nejsem. Jsem pes. Tuhle jsem skočil do vody a nenandal jsem si masku. A dost jsem si vynadal. Martin na mne volal, že je prej dnes nějaká špatná viditelnost či co ? No tak jsme tu s Jimmem. Štěstí nám tolik nepřeje. Narcondam byl jiný, ale stejně je to paráda. Nádherné koráli, černý podklad - sopečný písek, barvy, pohoda, velké ryby, kamarádi.

Similany – vracíme se. A až nyní nám dochází, jaké privilegium jsme měli. Dvanáct až patnáct lodí v dohledu. Ponory na lokalitách, kde skupina střídá skupinu. Helmut ve skupině přede mnou se držel stejného kusu skály. Leopardí žralok je nádherný. Vydržel Helmuta i mne. Není plyšový? Chci pryč, chci na Andamany. Chci klid, mír, chci opuštěnost Andaman. Chci zpět na místa, kvůli kterým jsme jeli přes půl světa, kvůli kterým jsme se trmáceli v letadlech, trpěli v go-go barech, tančili u tyčí, chytali ping-pongové míčky a museli pít Singhu.

Stálo to za to. Díky Martine, díky Tome, díky Christophere, díky kamarádi. Bylo to skvělé, bylo to úžasné, byly to Andamany.



./gal/_obr_k_clankum/r2008andamanybenes2.jpg

Narcondam



./gal/_obr_k_clankum/r2008andamanybenes3.jpg

Čtverzubec


 
1498534813
   

 
2002-2013 webmaster@napismi.cz
nahoru
TOPlist