Tethys - potápění v pohodě - Rozhovor s Wolfgangem Leanderem - milovníkem žraloků

Tethys - zajímavosti a články


 

 Rozhovor s Wolfgangem Leanderem - milovníkem žraloků



Wolfgang Leander, 62 let, je milovník žraloků, free-diver a fotograf. Rozhovor s ním uskutečnil Shark Trust 12.12.2003. Wolfgangova webová stránka se spoustou krásných fotek je na www.oceanicdreams.com .

Vypadá to jako neobvyklá vášeň pro 62-letého bankéře, potápět se se žraloky. Kdy jste začal s potápěním?

Protože jste laskavě zmínil, jak už jsem dlouho na světě, tak je jasné, že ten příběh už je pěkně dlouhý, ale pokusím se ho zkrátit na minimum. Já jsem byl fascinován žraloky od mých 6-ti let. První ponor jsem uskutečnil na Francouzské Riviéře v roce 1955 když mi bylo 14. V těchto pionýrských dobách přístrojového potápění, bylo pro kluka jakým jsem byl já, naprosto nemyslitelné, sehnat vybavení a uskutečnit ponor s lahví na zádech. Pouze několik privilegovaných lidí jako Hans Haas, J. Y. Cousteau a několik dalších legend modrých hloubek si mohli dovolit potápěčskou výstroj. Počátkem šedesátých let jsem se potápěl s přístrojem jenom párkrát, pochopitelně jsem neměl žádnou certifikaci a před tím, než jsem se poprvé potopil do 30 metrů, jsem obdržel asi takovouto základní radu: "Nevynořuj se příliš rychle, nezadržuj při výstupu dech a všechno bude OK". Kluk, který mi půjčoval výstroj, byl stejně nezkušený jako já. Měli jsme nějaký důvod se něčeho obávat? No sakra že ne! Bylo nám oběma 20, a díky tomu se cítili nesmrtelní… V každém případě, přístrojové potápění jsem neshledával jako dostatečně adrenalinovou výzvu, abych se jím zabýval. Takže od té doby až do teď, moje potápěčská výstroj se skládá z ploutví, masky, neoprénu a šnorchlu. 

Takže vy skutečně preferujete free-diving před scuba-divingem? Ale nelimituje Vás to příliš, obzvláště když jste podvodní fotograf?

Ani ne. A proč jsem free-diver? No protože jsem savec a savci neumějí dýchat pod vodou. Dýchání pod vodou je velmi nepřirozené. Ale teď vážně. Když se potápím, tak potřebuji být blízko zvířat, potřebuji cítit, že do toho prostředí patřím tělem i duší. Slyšet vlastní dýchání pod vodou by mě mohlo rozptylovat a rušit v pocitu naprostého ponoření se do světa ticha. Jako free-diver nejsem nikdy vetřelec z cizího světa. Zeptej se lachtanů se kterými jsem se potápěl. I žraloci se chovají jinak, pokud je neruší hlučné bubliny. A fotografování pouze na nádech, je opravdová výzva pro každého fotografa - potápěče. Ale ještě k tvé otázce, pokud jsem během potápění opravdu relaxovaný, mohu zadržet dech na dostatečně dlouhou dobu, abych vyfotil co potřebuji. Ne, nikdy jsem necítil, že by mě limitovala doba zadržení dechu v tom, abych udělal fotografie tak jak potřebuji.

Víme o Vás, že milujete free-diving se žraloky. Máte nějakou oblíbenou lokalitu nebo vždy toužíte poznávat nová místa?

Nechci se vracet zase k mému věku, nesnáším to, ale jednoduše řečeno, nemám už zase tolik času před sebou. Může být, že už mám před sebou jenom pár let potápění. Já velmi miluji Bahamy a Galapágy. To jsou místa, která velmi dobře znám a vím, že když se tam vrátím, tak nikdy nebudu zklamán. Jak jsem již řekl, čas je pro mě stále více podstatnou komoditou. Já už si jednoduše nemohu dovolit líně cestovat a objevovat další místa, která by mi vyhovovala tak dobře jako Bahamy a Galapágy. Ale nechápej mě špatně, já jsem absolutně šťastný s mým životem "staříka" a nemám žádný problém s pocitem, že se nikdy nebudu potápět na Velké bariéře, v Indickém oceánu, v Jižní Africe nebo Polynésii. Potápěl jsem se na mnoha místech, ve Středozemí, v Rudém moři, různých lokalitách Karibiku, ale také v Baltu a vždycky to bylo skvělé. 

Máte nějaký oblíbený druh žraloka?

Nemůžu říct, že mám nějaké favority, já jsem vlastně zase tolik druhů nepotkal, můžu je vyjmenovat: Karibský útesový žralok, ten mi přijde prostě nádherný, oportunistický Žralok citrónový, poslušný, jen zřídka agresivní Žralok vouskatý, vyhýbaví Žraloci hedvábní, oba druhy Kladivouna, uhlazený Žralok galapážský, spousty Žraloků bělocípích útesových a osamělý Žralok velrybí. Bohužel, zatím jsem neměl příležitost se setkat se Žralokem tygřím a bělavým, ale já vím, že se jednou určitě potkáme! 

Když se dívám na Vaše fotky tak vidím, že nikdy nepoužíváte blesk, proč?

Dva dobré důvody: můj Nikonos V je objemné monstrum se kterým je obtížné manipulovat při free-divingu. Ale co je důležitější, já prostě jednoduše preferuji dělat mé fotky s takovým přirozeným světlem, které je zrovna k dispozici. Říkej si tomu třeba chuť a nebo lenost učit se mistrovskému umění používání blesku, tak jak to umí třeba David Doubilet.

Je roztomilé vidět, že sdílíš svou vášeň s manželkou. Je také autorkou některých fotografií, které tu máme?

Asi mi nebudeš věřit, ale Karin se bojí žraloků a nikdy nefotila pod vodou. Když jsou kolem žraloci, Karin sedí v lodi nehledě na to jak velké jsou vlny a čeká na mě abych jí povyprávěl, jak velké a úžasné žraloky jsem tam dole potkal. Během jednoho našeho výletu na Bahamy jsem jí po ponoru vyprávěl, že jsem se pod vodou objímal s jedním Žralokem vouskatým. Dobře, ona si pomyslela, že starému dementnímu Wolfiemu už úplně hráblo a nevěřila mi. Po mnoha přemlouváních, aby se přesvědčila na vlastní oči, se nakonec odvážila skočit za mnou do vody zamořené žraloky. Podal jsem Karin foťák a začal jí předvádět mazlení se žralokem, který na mě čekal pod lodí. Karin to tak uchvátilo, že vyfotila během minuty celý film. Dokonce zůstala ve vodě, i když připluli respekt budící Karibští útesoví žraloci a já je začal krmit z tyče, což je něco, co si Karin nikdy neuměla ani představit, že by se toho účastnila. 


Přeložil a upravil Kóta 







 
1516778686
   

 
2002-2013 webmaster@napismi.cz
nahoru
TOPlist