Protože Středozemní moře (SM) zůstává pro Čechy hlavním cílem letních dovolených, rozhodl jsem se vytvořit menší statistiku, jak je to vlastně s místními žraloky, protože na toto téma koluje spousta nesmyslů.
Na začátek je třeba říci, že "evropská" poloha SM a staletí rybolovu se na SM hluboce podepsaly. Pobřežní vody jsou vyrybněné a potápěč je šťastný, pokud se mu podaří uvidět mořského úhoře, murénu, langustu nebo humra. Jediné místo, které mě zatím uspokojilo, byla podmořská rezervace na jihu Korsiky, kde je možné vidět desítky až 50-ti kilových kaniců, a na SM i poměrně velká hejna ryb. Ano, dnešní SM je díky nadměrnému rybolovu chudé a ryby a ostatní velcí živočichové žijí převážně daleko od pobřeží na volném moři. A protože je málo ryb, je samozřejmě i málo predátorů, kteří je loví. Nicméně doposud byl ve SM doložen výskyt 47 druhů žraloků a o dalších 6-ti druzích se předpokládá, že by se v SM mohli vyskytovat (http://www.zoo.co.uk/~z9015043/index.html - kompletní statistika). Já osobně jsem žraloka ve SM nikdy neviděl a asi by mě takové setkání hodně překvapilo. Vlastně jediný běžnější příbřežní druh, který občas potápěči potkají je Máčka skvrnitá, dorůstající běžné velikosti kolem 50-ti cm, která je občas k vidění ležící na dně a svou velikostí i "nežraločím" tvarem těla určitě nikoho nevyděsí, natož ohrozí. Z všeobecně známých druhů byl ve SM zaregistrován Žralok bílý, žralok modravý a kladivoun.
Většina velkých druhů se v SM vyskytuje pouze sezónně a jejich výskyt je vázán na tahy tuňáků. To ovšem neznamená, že by ke kontaktům mezi žralokem a člověkem ve SM nedocházelo vůbec, ale vzhledem k množství lidí, kteří se v létě v SM koupají, jsou to čísla skutečně minimální a dá se říci, že strach ze žraloků ve SM je naprosto neopodstatněný.
Poslední zabití člověka žralokem
02.02.1989 v 10.30 záliv Baratti, blízko Piombina (Toskánsko) Itálie
oběť : Luciano Costanzo
Profesionální potápěč ostraňoval biologické nánosy z kabelu v hloubce 27m v blízkosti skalnatého útesu a byl napaden cca 6-ti metrovým žralokem bílým. Luciano se vynořil na hladinu a začal co nejrychleji plavat k lodi. Žralok ho jednou obkroužil a pak ho stáhl pod hladinu. Tělo již nebylo nalezeno, byly nalezeny části potápěčské výbavy se známkami po žraločích zubech.
Poslední fyzický kontakt člověka a žraloka
03.09.1993 v 08.00 pláž Arenes, Valencia, Costa Blanca, Španělsko
oběť : Jose Hernandez
Plavec, cca 200m od břehu pláže, napaden na hladině malým žralokem neurčeného druhu. Žralok dlouhý max. 2m. Ukousl několik prstů na noze.
Poslední kontakt žraloka a surfaře
06.06.1989 v 15.30 Marinella, blízko Marina di Carrara (Toskánsko) Itálie
oběť : Ezio Bocedi
Kousnutý do pravého horního stehna pravděpodobně žralokem bílým, dlouhým 3m, když ležel na prkně, nohy a část těla ponořeny ve vodě.
Poslední fyzický kontakt bez následků
15.06.1983 Riomaggiore (Ligursko) Itálie
oběť : Roberto Piaviali
Sportovní potápěč obtěžován v hloubce 5m cca 3metrovým žralokem bílým. Podařilo se mu uniknout na doprovodný člun, když posádka člunu odháněla žraloka tyčemi.
Poslední kontakt žraloka s lodí
27.09.1999 Pescara, Itálie
Setkání malé rybářské lodi se žralokem bílým, cca 5,5m dlouhým, podařilo se ho i vyfotit, takže na přiložených fotkách je důkaz, že žralok bílý se ve SM skutečně vyskytuje.
Na závěr bych chtěl sdělit osobní zkušenosti s potápěním ve SM.
Pro začátečníky naprosto ideální díky čistotě vody (viditelnost až 25m) a možnosti potápět se neorganizovaně ze břehu, což je samozřejmě finančně výhodné. Takový způsob potápění jsem provozoval na následujících lokalitách.
CHORVATSKO
Zavala (ostrov Hvar)
výborná viditelnost, pod molem hned u břehu hloubka až 60m. Na stěnách gorgonie, malé ryby, chobotnice a od 20-ti metrů hlouběji i langusty. Jednou jsme po ponoru na břehu viděli z mola poskakovat na hladině cca 50m od břehu minimálně dvoumetrového tuňáka. Mezi Hvarem a ostrůvkem Ščedro pravidelný výskyt delfínů, ale k lidem ani k lodím se nepřibližují.
Fratarski otok (ostrůvek kousek od Istrie)
viditelnost horší, cca 15-18m, sem tam chobotnice, pri nočním ponoru můžete narazit na humra.
Cres
Dobrá viditelnost, chobotnice i sépie, mořský koník, standardní ryby, krab trnitý
KORSIKA
Plage de Arone (Piana)
Ač pouze ze břehu, tak poměrně pěkné potápění na skalnatém výběžku vpravo od pláže, hloubka až 35m, langusty, krabi, chobotnice a poměrně často i murény. Viditelnost skvělá.
S potápěčskými kluby z lodě jsem se ve SM potápěl pouze na dvou místech.
KORSIKA
Bonifacio, rezervace Mehru Villa, club Barracuda
nádherní velcí kanici v hloubce 25 – 35m, nebojácní, dá se na ně i šáhnout. Přítele Davida Horáčka jeden dokonce kousl do prstu, bylo legrační pozorovat, jak za změněných světlostních podmínek v hloubce 30m mu z prstu vytéká brčálově zelená krev. Jinak na SM velká hejna zajímavých ryb, murény, langusty...
CHORVATSKO
Cres, západní záliv mezi Cresem a Mali Losinj, club Lamkra
Překvapivě pěkná lokalita, je vidět, že když už se někam dojede lodí, tak je to hezčí než ze břehu, hodně ryb, byl tam i jeden úhoř, humr a zajímaví nahožábří plži nazývaní Dalmatin, samozřejmě podle zbarvení.
Kóta 20. 10. 2000
Středozemní moře a žraloci, osobní zkušenosti s potápěním ve S.m.
